Kto vie, akú pieseň by dnes zložil Kryl, keby videl ako počas spomienky 50.výročia okupácie Babišov príhovor vypískal dav s pokrikom – eštebákov nechceme!  

Iná skúsenosť o nežnej ... na sviatok 17.11. Prezident  - nomenklatúrny káder KSČ s manželkou, ktorá má doktorát z marxizmu-leninizmu prišli položiť veniec k pomníku slobody a boja proti komunizmu, kde veje ukrajinská, izraelská a česká vlajka a kde potom spieva černoška mulatka českú hymnu. Tu sa trhá triezvosť.  

 „jsou stromy plné mízy
a někdo jiný sklízi
to, co sme zaseli,
to, co sme zaseli.

Ačkoli dozvonilo poslední zvonění,
přec v duši temno zbylo a v srdci vězení,
po vinných ani slechu
a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění, jsou naši ranění.

Od revolúcie sme očakávali veľa. Pre nás to bol nový začiatok. Neustále nám znel Krylov  Bratríček, zavieraj vrátka.

... bratříčku, nevzlykej, neplytvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemúžeme...

Napriek hlbokej pravdivosti a smútku, nám Kryl dodával silu, vieru i nádej. Pomáhal nám preklenúť to obrovské porevolučné sklamanie.

Už blázni pošetilí
jsou na oprátce,
Dnes vládce zavraždili,
ať žije vládce!
Tryznu mu vypravili
a jde se dál,
Dnes krále popravili,
Ať žije král!

Najviac nás dnes znepokojuje ľahostajnosť ľudí. Akoby sa zabudlo nielen na ’68 i ’89 rok, ale aj na to, čo sa stalo nedávno

Několik bláznů na trh kůži nese,
a časný podzim márne čeká na sníh,
do cizích věcí nevměšujeme se –
a ještě méně – vlastne – do těch
vlastních.

Ľudia sa akoby prestali zaujímať o politické kauzy, prestalo sa protestovať..., akoby sa stratili lídri, ktorým by bolo možné ešte dôverovať

Jednou vlevo, jednou doprava,
Vždy však středem vede doprava.
A v jízdni dráze našeptávaj fráze
strejček strach a teta obava.

Napriek tomu, že Kryl sa nedožil dnešných dní, verím, že jeho posolstvo tu zostane navždy a stále sa nájdu jednotlivci, ktorí ho budú napriek všetkému nasledovať

Nebe je ružové
po ceste křížové.
Snad konečně spočinem
jak pšenice v klásku.
Spočinem bez hněvu,
přirostlí ke dřevu,
vždyť nejtěžším zločinem
je – hlásati lásku ...

Ak by som mala tú moc, zaradila by som Kryla do učebných osnov a jeho texty ako povinné čítanie.

Keby sme vedeli poďakovať ako Kryl to vedel:

Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,
bych mohl věnce vázat,
děkuji, děkuji za bolest,
jež učí mne se tázat.
Děkuji, děkuji za nezdar,
jenž naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly.
Děkuji, děkuji, děkuji.

Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí.
Děkuji, za slzy děkuji,
ty naučí mne citu,
k živým, již, k živým, již žalují
a křičí po soucitu.
Děkuji, děkuji, děkuji.

Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
za to, že, za to, že utká se
láska a nevraživost.
Pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji, za ohně vzplanutí
i za šumění splavu.
Děkuji, děkuji, děkuji,

Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla.
Za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, děkuji,
marně jsi neumíral.
Děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji.

Zdroj:

Kniha politických komentárov „nepohodlného“ Karla Kryla (https://kultura.zpravy.idnes.cz)

https://kultura.zpravy.idnes.cz/vysla-kniha-politickych-komentaru-nepohodlneho-karla-kryla-pln-/literatura.aspx?c=A120315_102553_literatura_ob (zdroj: kultura.zpravy.idnes.cz)