Vysvetliť pojem občianska spoločnosť nie je zložité. Každá politologická učebnica obšírnejšie vysvetľuje jej obsah. Ale vysvetliť to jednoducho, to už si vyžaduje mnoho životnej skúsenosti a praxe vo verejnom živote. Z množstva článkov moju pozornosť upútalo vysvetlenie, ktoré napísal senátor Karel Schwarzenberg. Citlivo vníma občana žijúceho v obci/meste a jeho možnosti ovplyvňovať veci verejné.
„ Občanská společnost zásadně není nic těžkého k pochopení. Snad si ještě pamatujete dobu první republiky, kdy v každé vesnici byl SOKOL, OREL, DTJ, samozřejmě hasiči, pěvecký spolek HLAHOL, někdy osvětová spol. LUMÍR, včelaři, zahrádkáři, okrašlovací spolek dotyčného údolí či obce, někde i ŠKOLSKÁ MATICE atd., atd.
To vše tvořilo občanskou společnost.Těmito spolky, družinami, sbory, besedami se lidé obecně podíleli na životě obce, na sociálních vazbách, na zvelebování svého domova, obce, okresu atd. Mimoto také existovaly politické strany. I ty patří k občanské společnosti. Nemají si ale nárokovati monopol na život veřejný, nýbrž všechna lidská uskupení mají právo, a do jisté míry i povinnost, se podíleti na životě a vývoji obce a lidské společnosti vůbec. To je občanská společnost.
Z vlastní zkušenosti vím, že v tom jsou slušňáci, ješitové, menší či větší podvodníci a jiní sobci. Ale někdy člověk z důvodu ješitnosti přispěje k dobrému, když například věnuje lavičku do veřejného parku.
S úctou Karel Schwarzenberg “
Článok vychádza s láskavým zvolením pána K.Schwarzenberga. So zverejnením súhlasí.