Děkuji hráčům, fanouškům, nadšencům, 
kteří v Čadci fotbal dělají

(Erich Cviertna, bývalý tréner FK Čadca)

Je cťou, že môžem na mojej webovej stránke zverejniť zamyslenie sa Ericha Cvietnu, trénera FK Čadca o dianí v čadčianskom futbale. Jeho trefný hlboko ľudský pohľad podložený skúsenosťami, zamýšľajúc sa z nadhľadu dívať sa na čadčianske „kocúrkovo“, ktorým sa zviditeľňujeme (aspoň) v niečom mimo regiónu Kysúc. 

Je to náhľad človeka, ktorý „cudzími“ očami vidí to, čo nám uniká, alebo v našej namyslenosti nechcem vidieť.

Jeho posolstvo nech je zamyslením, či sme ľudia vážiaci kultúru alebo tí iní? Vieme si odpovedať na otázku, či futbal je šport? Ak je, potom šport je súčasťou kultúry a kultúrni ľudia šport doceňujú. Nie je problém vedieť si odpovedať, kde sa zaradíme my doma v Čadci, lebo na Slovensku to už dávno vedia.   

“ Chtěl bych poděkovat zbytku čadčanských diváků, kteří chodili na mistrovská utkání, ale chtěl bych především poděkovat malé skupince hráčů, kteří odehráli jarní část II.ligy, i když už nikdo z nich nevěřil slibům z radnice o možné pomoci. Jezdili po celém Slovensku, věnovali tomu volný čas a hráli fotbal srdcem, protože bez toho by se těžko mohli rovnat se soupeři, kteří proti nim měli podmínky profesionální.

Není to ostuda klubu a lidi v něm, že přijede soupeř a nemá se kde převlíknout před zápasem. Je to hanba města, protože tomhle budou soupeřící mužstva mluvit po celém Slovensku.

Je ostudou města, že pátky a soboty na stadionu desítky mladých lidí holdujou alkoholu a devastováním zbytku zařízení, které se na stadionu nachází a na tréninky dorostenců chodí jen několik hráčů. Vše je o podmínkách a možnostech, které se pro mladé vytvoří a já jsem za rok v Čadci zkonstatoval fakt, že pro dospívajcí mládež a sport se zde nedělá vůbec nic.

Dokonce se zničilo i to, čím se Čadca ještě donedávna mohla pyšnit, a to je fotbal, protože teď už v Čadci nebude vůbec nic, co se sportu týče.

Všude, kde jsme přijeli, se města starala o hřiště, vše bylo upravené a o to větší vždy bylo zklamání, když se přijelo domů a hráči viděli jen a jen nezájem od města.

O to větší je to zklamání i pro mně, pro trenéra, protože jsem věřil, že při minimální podpoře a snaze by se dala liga pro Čadcu zachránit i s touhle hrstkou nadšenců a bojovníků!!!

A tohle je facka, kterou město dalo nejen FK,
ale především všem fanouškům a občanům Čadce,
kteří se starají o výchovu svých dětí a vidí,
že podpora sportu v tomto měste není témeř žádná a už vubec né upřimná.

Asi budou své děti muset vozit do Krásna, Kysuckého n.M., atd., protože tam dělají pro sport daleko více.

Je mi smutno i z toho důvodu, že do Čadce jsem jezdil hrávat před 25 lety a musím zkonstatovat, že na hlavním areálu se za ta léta nezlepšilo vůbec nic, jen budovy zchátraly, jinak nikde žádné zlepšení, horší to snad je ve Zborove, kde jsme hráli Kysucký pohár, a to je k zamyšlení.

Ještě jednou chci poděkovat fanouškům, nadšencům, kteří v Čadci fotbal dělají a ještě jednou hlavně hráčům, kteří zachraňovali pověst Čadce a bojovali za ní.

Vždy jsem děkoval i podpoře města, ale tady v Čadci není za co poděkovat.

Jinak přeji hráčům, funkcionářům a fanouškům, aby se dočkali lepších a radostnějších období než je toto."

Erich Cviertna, tréner FK Čadca v druholigovej sezóne 2009/2010

Zverejnené so súhlasom webovej stránky www.fkcadca.sk