„ Pesimisté vždy tvrdí, že člověk je tvor, který se nedá vychovat. A vida, ono to přece jen není pravda: chcete-li doklad, že se lidé dají k něčemu vychovat, podívejte se na dnešní děti a na to, jak reagují na dopravní pravidla.
Rozumí se, že děcka jsou a vždycky budou postrachem automobilistů; takový prcek se rozběhne přes silnici, až se mu hlava klátí, a nemyslí v tu chvíli na nic, a stane se třeba malér. Ale vcelku dnešní děti dávají o mnoho více pozor než ještě před nedávnem; stačí zdaleka zatroubit, a už ustoupí na kraj vozovky; jsou v tom ohledu daleko ukázněnější a bystřejší než… dejme tomu vesničtí vozkové. Nebo než mnoho šoférů. Je to jistě vliv školy, která jim káže, jak se má dítě a člověk na silnici chovat.

Jak vidět, není ten kus výchovy přece jenom zbytečný; po stránce dopravní kázně a pozornosti nám už většinou dorůstá lepší generace se správnějšími instinkty. A tu si člověk řekne: budeme-li to důkladně a vytrvale zkoušet s výchovou také v jiných ohledech, nebude to snad taky nadarmo. A budou z toho noví, modernější i šikovnější lidé. “