Výsledok verejného prieskumu denníka SME nebol prekvapením pre tých, ktorí žijú v tejto krajine. Na otázku „ Zlepšil sa svet odvtedy, čo ste vy mali 10 rokov ? “ zo 18 tisíc respondentov odpovedalo 73% NIE !!! Nie je spoločným menovateľom pre vyslovené NIE, pripomenúť politikom, že POLITIKA SA ROBÍ PRE ĽUDÍ, alebo v súčasnosti inovované heslo NAJPRV ĽUDIA, POTOM FINANCIE ?
Stále viac sa začínajú objavovať kritické hlasy zo súčasného vývoja od tých, od ktorých sa to nečaká - od mladých ľudí. Potom asi nie všetko je v poriadku. Nech pohľad na súčasnú dobu u našich západných susedov je dôvodom zamyslieť sa, to čo je tam, nie je aj u nás ?
Herec Mádl z Ameriky o stave súčasného sveta
S kamarádem Korejcem, s nímž jsme sem před třemi lety přijeli, jsme si nyní říkali, že je tu něco špatně. Že ve vzduchu visí něco nepříjemného. Stačí se podívat, kdo chodí protestovat. To není sraz komunistů na Letné, kde jim dávají párky zadarmo, sraz lidí, kteří nostalgicky vzpomínají, jak se jim kdysi dobře žilo, když utlačili nebo donutili odejít intelektuální elity. Tady kromě jiných protestují právě intelektuálové. Leží tam ve spacácích nebo vás zastavují a povídají si. Například o tom, že si spousta lidí nemůže dovolit vzdělání. Že se mladí často zadlužují na celý život, aby se mohli dostat na školy. Neumím sice přesně říct, co je dobře, ale vím, že bych rád žil ve svobodě, zjednodušeně řečeno, v kapitalismu. Přesto nezastírám, že se tady něco posralo. A nejspíš to tím nekončí. Jsem zmatený a trochu se i bojím.
Celý rozhovor s Jiřím Mádlem v Reflexe č. 43/2011
S kamarádem Korejcem, s nímž jsme sem před třemi lety přijeli, jsme si nyní říkali, že je tu něco špatně. Že ve vzduchu visí něco nepříjemného. Stačí se podívat, kdo chodí protestovat. To není sraz komunistů na Letné, kde jim dávají párky zadarmo, sraz lidí, kteří nostalgicky vzpomínají, jak se jim kdysi dobře žilo, když utlačili nebo donutili odejít intelektuální elity. Tady kromě jiných protestují právě intelektuálové. Leží tam ve spacácích nebo vás zastavují a povídají si. Například o tom, že si spousta lidí nemůže dovolit vzdělání. Že se mladí často zadlužují na celý život, aby se mohli dostat na školy. Neumím sice přesně říct, co je dobře, ale vím, že bych rád žil ve svobodě, zjednodušeně řečeno, v kapitalismu. Přesto nezastírám, že se tady něco posralo. A nejspíš to tím nekončí. Jsem zmatený a trochu se i bojím.
Celý rozhovor s Jiřím Mádlem v Reflexe č. 43/2011